Test obecných studijních předpokladů zavedla společnost SCIO na konci 20. století a testy přijala řada vysokých škol. V současné době se s nimi setkáte téměř na všech VŠ a jejich fakultách. Výjimku tvoří lékařské fakulty, které se drží "starých" testů a kontrolují znalosti potřebné právě k danému studiu.
Test obecných studijních předpokladů nezkoumá vaše znalosti nýbrž vaše dovednosti a přirozenou inteligenci, která by měla ukázat předpoklady vašeho studia na VŠ. Testo OSP společnosti SCIO se skládá ze tří částí: verbální, kvantitativní a analytické. Verbální část se zaměřuje na to, jak je člověk schopen používat jazyk v jeho vymezených přesných hranicích. Kvantitativní část textu je hodně různorodá a vyžaduje nejspíše největší znalosti z oblasti matematiky a matematických operací. Poslední, analytická, část stále ještě pracuje s jazykem, ale zaměřuje se zejména na pohotovost reakcí a logické myšlení.
Masarykova univerzita v Brně používá obdobu OSP a to TSP - test studijních předpokladů (vyjma lékařské fakulty a fakulty sociálních studií). Od OSP se liší počtem oddílů (je jich 7) a tím, že otázek v jednotlivých oddílech je méně. Skládá se z symbolického, numerického, analytického, verbálního a kritického myšlení, prostorové představivosti a rovněž kulturního přehledu.
Testy obecných předpokladů by měly dávat studentům stejné šance na přijetí. Měli by vybrat ty uchazeče, které nejlépe splňují kritéria pro studium na vysoké škole. Dávají tedy stejnou šanci všem vážným uchazečům? Nebo diskriminují ty, kteří sice mají opravdový zájem o studium, nicméně mají problémy např. s matematikou? Ne každý z nás má dar logického myšlení. Ne každému jde matematika a řešení jejich operací. Řada lidí se hlásí na fakulty a obory, které přesně odpovídají jejich zájmům a které je přímo zajímají. Na filozofických fakultách je nejvíce zájem o studium filologie různých jazyků. Uchazeč by měl tedy, dle mého názoru, splňovat podmínky pro studium jím vybraného jazyka. Je tedy správné, aby byl vybrán na základě zkoušky, která přezkoumá jeho analytické a verbální myšlení a přitom zcela vynechá znalosti daného jazyka? Na obor se díky tomu dostane řada lidí, kteří jsou sice přirozeně inteligentní a vyřeší jakékoliv logické a numerické úlohy, ale nejsou zcela zdatní ve studiu cizích jazyků na úkor toho, kdo má přirozený talent na jazyky, ale bohužel není až tak zdatný v matematice.
Nebylo lepší, když byl student u přijímacích zkoušek testován ze znalostí potřebných k jeho studiu? Podle mě se řada lidí s opravdovým zájmem o studium některého oboru na školu nedostanou jen díky těmto testům a je to velká škoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat